Výlet Japonsko – 1 část

Stáž mi skončila a tak jsem se vydal na výlet do Japonska navštívit Aleše ve městě Furukawa (a bacha jméno města umím napsat i těch jejich klikihácích) kde má stáž. Taky u něj budu několik dnů bydlet takže s emůžu podívat po okolí.

 

Když jsem přiletěl do Tokya tak jsem si na letišti, na rozdíl od letiště v Hongkongu, připadal docela jako doma. Nebylo tu takové horko, letiště nebylo tak obrovské atd. Hned na letišti jsem si vyzvedl svou pětidenní jízdenku na sinkanzen a všechny ostatní vlaky JR (JR pass), koupil SIM kartu, kterou mi hned v obchodě pomohli aktivovat, a koupil lístek na autobus do centra. O Tokyjskem metru ale určitě neřeknu že jsem se cítil jako doma, je to šíleně komplikované a několikrát jsem se ptal kudy vlastně kam, ale nakonec jsem do hotelu dorazil. Byl jsem rád že jsem našel hotel protože už jsem byl opravdu unavený, osprchoval jsem se a šel jsem spát do své kapsle, s tím že zítra vstávám v 5:00 abych vyrazil ranim sinkanzenem za Alešem.

Přehledný plánek metra 😀

Box ve kterém jsem první noc spal

 

Druhý den hned ráno, a to jako fakt ráno v 6:00, nasedam do sinkanzenu do Furukawy, je to ten nejrychlejší express co tu jezdí protože celou tu trasu 400 km zvládne za 2 hodiny a to ještě se zastávkami. A ta permanentka co mám mi dokonce umožňuje zdarma rezervaci místa, takže si pěkně celou cestu sedím, žádný precpany metro. Další super věc tu je že ve vlaku, stejně jako všude v Japonsku je příjemně vyklimatizovano ale ne jako v Hongkongu kde si musím uvnitř vzít mikinu protože je tam zima. Jen přes Tokyo jedeme dost dlouho a vypadá to tu docela podobně jako u nás, mrakodrapů je tu jen pár a to hlavně v jedné čtvrti, jinak zbytek jsou budovy do 10 pater jako u nás a vidím tu i spoustu rodinných domů a tripatrovych domu, což v Hongkongu vůbec není. Hned po příjezdu jsme vyrazili na letecký den do města pár kilometrů od Furukawy. Byly jsme tam v podstatě celý den dokud byl program… tedy přehlídky techniky. Pak jsme ještě šli na jídlo do místní restaurace, poprvé jsem měl ramen (tradiční jídlo). Večer už jsem byl hrozně unavený a šel spát.

Takhle vypadá jeden ze sinkanzenu

Letecký den

Další dny musí Aleš do práce a tak já vždy vstávám v 7:00, tedy stejně jako Aleš který jde do práce, a vyrážím sinkanzenem někam po okolí. V Senday jsem stihl  navštívit ruiny paláce, mausoleum, několik chrámů, projít nákupní čtvrť, dojit na vyhlídku v 31 patře, podivat se na tradiční japonské zahrady. Asi největší problém je tu pro mě že tu absolutně nemají koše, nechápu co s tím odpadem dělají.
Taky jsou tu v okolí onseny (lázně) tak jsem ve třech onsenech kdy za nejdražší jsem dal asi 100 Kč. Voda byla opravdu horká a byli to v teple které tady je příjemné. Koupil jsem si tu nové hůlky, pravé japonské a v obchodě kde jsem si je kupoval prodává taková starší paní která ale umí trochu anglicky… To trochu ale stačilo abych si s ní asi 30 minut povídal. Bylo opravdu příjemné potkat někoho s kým se tu dá mluvit anglicky. Po onsenech vyrážím do města Matsushima kde se chci podívat na nějaká mista co mi Aleš doporučil. Ve městě jsem byl na sushi přímo na rybím trhu kde ho připravují z naprosto čerstvých ryb, byli to skvělé a nic v ČR se tomu ani neblíží. Pak jsem byl na ostrově ne který vede stovky metru dlouhý most, na několika chrámech a nakonec na japonský čaj v tradičním tea house.
Večer jdeme s Alešem a dalšíma dvěma Čechy z té firmy na večeři do sushi restaurace. Jídlo se objednáva na stůl stylem dim sum po talirkach s dvěma kousky sushi… Ve čtyřech jsme měli přes 50 talirku a opravdu jsme se nacpali, platili jsme sice celkem 8500 jenu ale bylo to fakt super. Evropské sushi se s tímhle nedá srovnávat.

Zuihoden Mausoleum

Aoba Castle

Historický autobus po Sendai

Rinnoji Temple

Výhled na Sendai ze 45 patra

Onsen na nohy

Sushi přímo na rybím trhu

Několik set metrů dlouhý pěší most na ostrov

Godaidō Temple, Matsushima

Podívej se na toho panáčka

Taky vám na tom panáčkovi přijde něco divného ? Je nakreslený nějak divně co ? Značí to totiž že se nám uklání na omluvu 😀 😀 … Vtipná historka : Když jsem odlétal zpět do HK tak byla ještě bezpečnostní kontrola na letišti zavřená, byly tam zavřené dveře a před nimi nás čekali aspoň 50 až se otevře. Přišel před ty dveře celník, otočil se k nám, hluboce se nám uklonil a požádal nás aby jsme vytvořili dvě fronty, pak nám poděkoval, znovu se hluboce uklonil a odešel 😀 (jak herec na podiu)